O nakladatelství
Nakladatelství Tilia vzniklo v roce 1995 a vydávalo knihy „z Ostravska a vztahující se k tomuto regionu“, jak jsme si jednoduše definovali jeho zaměření. Poezií počínaje a odbornou literaturou konče. I u titulů, jejichž tematika zjevně přesahovala region, jsme vždy hledali nějakou spojitost s Ostravskem. Třeba jen v tom, že autor v kraji působil nebo z něho pochází. Knihy pro děti jsme se rozhodli předem ze svého profilu vynechat, protože už tehdy bylo vydavatelů specializovaných na dětskou literaturu hodně. Hlavní část práce vzala na sebe moje žena Dorothea, tj. pomoc při přípravě knih do tisku, uzavírání smluv, odbyt a prodej publikací včetně vedení účetnictví. Na mě zbylo jednání s autory, zlom publikací, korektury. Od samého začátku s námi spolupracovala naše dcera Štěpánka, prakticky nám dělala technickou a výtvarnou redaktorku.
U všech vydávaných titulů jsme se samozřejmě vždy snažili o co nejvyšší standard jazykového, redakčního, výtvarného a tiskařského zpracování. Proto jsme spolupracovali nejen s řadou odborníků, korektorů, lektorů, zkušených editorů a překladatelů, ale i s mnohými grafiky, ať už mladými a začínajícími, tak i zavedenými a známými. Jmenovat je raději nebudu, abych na někoho z nich nedopatřením nezapomněl, ale jsou uvedení u jednotlivých anotací v přehledu vydaných knih.
Kromě svých knih jsme vydávali publikace a tiskoviny v koprodukci nebo jako zájmové náklady mnohých firem a institucí. Tady se nebojím udělat výčet, třebaže asi bude neúplný: Archiv města Ostravy, Centrum kultury a vzdělávání Moravská Ostrava a Přívoz, Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války v Praze, Statutární město Ostrava, Matice slezská, Městský úřad Karviná, Muzeum Těšínska, Ostravská univerzita, Ostravské muzeum, Syndikát novinářů Ostrava, Slezský ústav Slezského zemského muzea, Sportovní a rekreační zařízení města Ostravy, Valašské muzeum v přírodě.
Poprvé s logem Tilie (navrhla ho Štěpánka) vyšla v roce 1995 básnická sbírka Jindřicha Zogaty Mýtiny. V dalším roce následovaly i jeho romány Dědictví zmizelých píšťal a Oves na střechách. Šlo o první dva svazky trilogie, zachycující téměř půlstoletí života na Hrčavě, v nejvýchodnější obci České republiky. Závěrečný díl s názvem Dřevěné pyramidy vyšel ve spolupráci s tišnovským nakladatelstvím Sursum. Po letech se však ukázalo, že autor na toto téma ještě nepověděl všechno a připsal čvrtý díl Hrudky vosku. I ten jsme pak vydali dohromady s nakladatelstvím Sursum. Zároveň s knihami Jindřicha Zogaty začalo nakladatelství vydávat i odborné publikace, většinou ve spolupráci s vysokými školami a vědeckými pracovišti v regionu.
Když se ohlédneme zpátky na těch skoro patnáct let nakladatelování, k důležitým počinům Tilie nesporně patří knihy Bořivoje Čelovského – nebo taky Borise, jak jsme mu mezi přáteli říkali. První se značkou Tilie vyšla v roce 1997 a postupně k nim přibylo 17 dalších Borisových knih, některé v dotiscích, jiné v druhém i třetím vydání. K nejnáročnějším projektům, na nichž jsme se podíleli, patřila zejména monografie Těšínsko, pětidílná vlastivědná publikace, jejíž poslední svazek vyšel v roce 2003, a dvě velké obrazové publikace Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války (editor Mečislav Borák). Lze k nim přičíst i mnohaleté vydávání sborníku Ostrava (pro statutární město Ostrava – Archiv města Ostravy, odpovědná redaktorka Blažena Przybylová) a uměleckého časopisu Alternativa plus (pro Společnost Leopolda Vrly, editor Drahomír Šajtar). A zapomenout se nesmí ani na několik ročníků knižního Moravskoslezského kalendáře (pro Syndikát novinářů Ostrava a pak jen Tilia, editoři Miroslav Tyrlík a Mečislav Borák), na nějž se starší čtenáři ptají dodnes.
Za některé naše knihy získali autoři nebo editoři významná ocenění. Cenu E. E. Kische si odneslo Svědectví o roce 1968 v Ostravě (koprodukce s Ostravským muzeem, editor Karel Jiřík), Břetislav Olšer ji dostal za Koně pro Františka Holčáka aneb (Ne)čas mezi taxisy, a to dokonce zároveň s Bořivojem Čelovským za Politiky bez moci. Historik Mečislav Borák za svou knihu Spravedlnost podle dekretu obdržel hlavní cenu v soutěži Svazu bojovníků za svobodu. Oceněny byly také prozaické knihy Jindřicha Zogaty, Richarda Sobotky Bezruký Frantík a básnická sbírka Bohumila Pavloka Na dosah. V žebříčcích nejprodávanějších knih Lidových novin a Mladé fronty Dnes jsme několikrát měli v první desítce knihy Bořivoje Čelovského Konec českého tisku, Drahomíra Šajtara Básnířka Tereza Dubrovská a Petra Demetze České slunce, moravský měsíc.
Snad se ještě nějaké zajímavé knížky podaří přidat.